1 Zemědělství a znečištění vodních zdrojů v povodí Dunaje
Vliv zemědělství na kvalitu vody v povodí Dunaje (DRB) byl a je studován v řadě projektů, významným je projekt pod gescí Mezinárodní komise na ochranu Dunaje (ICPDR). Území povodí Dunaje tvoří u řady zemí významné procento z jejich celkové výměry. V následující tabulce jsou uvedeny pouze některé země.
| Země | % z plochy území v DRB | % z DRB vybraných zemí |
| Rumunsko | 97 | 28,4 |
| Maďarsko | 100 | 11,4 |
| Srbsko + Černá Hora | 87 | 10,9 |
| Slovensko | 96 | 5,8 |
| Bulharsko | 42 | 5,7 |
| Bosna a Hercegovina | 76 | 4,7 |
| Chorvatsko | 61 | 4,2 |
| Ukrajina | 5 | 4,0 |
| ČR | 27 | 2,6 |
| Slovinsko | 83 | 2,1 |
| Moldávie | 36 | 1,5 |
V jednotlivých zemích patřících do povodí Dunaje je rozdílná intenzita zemědělské výroby. O tom svědčí např. spotřeba dusíku v minerálních hnojivech, která je nejvyšší v Německu (necelých 120 kg.ha-1 za rok). Nad 50 N kg.ha-1 má i ČR a Slovinsko. Na druhé straně jsou i země s nižší spotřebou než 25 kg N.ha-1 - např. Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora. Průměrná spotřeba této živiny ve všech hodnocených zemích mírně překračuje 30 kg.ha-1 za rok.
Zdrojem dusíku a dalších živin je i živočišná produkce. Rovněž počty chovaných zvířat se v jednotlivých zemích liší. V Německu, Rakousku a Slovinsku dosahuje zatížení na hektar 0,8-1 DJ, všechny další země mají toto zatížení na hektar nižší než 0,5 DJ.
Tyto a další údaje jsou důležité pro hodnocení přebytků živin v systému a následnou možnou kontaminaci vod. U dusíku jsou nejvyšší přebytky zaznamenávány v Německu a Slovinsku. V Rakousku, České republice a Chorvatsku se pohybují mezi 30-50 kg a v ostatních zemích nedosahují ani 25 kg.ha-1 za rok.
Přebytky dusíku jsou studovány v rámci řady výzkumů na konvenčních i ekologických farmách. Vyplavování dusíku z jednotlivých systémů shrnul z řady literárních pramenů Haas (2002) a jsou uvedeny v 2. kapitole.
V rámci projektu ICPDR byl zhodnocen přísun živin do Dunaje, který činí u dusíku 624 tis. tun za rok a u fosforu 45,3 tis. tun za rok. Podíl jednotlivých zdrojů ukazují následující obrázky, z nichž je zřejmý výrazný podíl zemědělství na znečištění, který u dusíku činí 39 % a u fosforu 32 %.
Ve srovnání s přísunem jednotlivých živin do vodního prostředí je mnohem méně údajů o možné kontaminaci pesticidními látkami. Z databází jednotlivých zemí jsou známy pouze údaje o celkové spotřebě v tunách za rok a v kg pesticidů na hektar (viz následující tabulka pro vybrané země podle statistik FAO):
| Pesticidy | DE t.r-1 | AT t.r-1 | CZ t.r-1 | SK t.r-1 | HU t.r-1 | SI t.r-1 | RO t.r-1 |
| Fungicidy | 7,912 | 1,336 | 1,050 | 537 | 1,637 | 921,000 | 2,802 |
| Herbicidy | 14,942 | 1,436 | 2,590 | 2,136 | 3,149 | 362,000 | 3,960 |
| Anorg. látky | 1,959 | 99,000 | 272,000 | 0,000 | 684,000 | 504,000 | 0,000 |
| Insekticidy | 1,255 | 0,000 | 157,000 | 175,000 | 298,000 | 81,000 | 1,110 |
| Rodenticidy | 80,000 | 1,000 | 162,000 | 34,000 | 20,000 | 19,000 | 0,000 |
| Celkem | 26,148 | 2,872 | 4,231 | 2,882 | 5,788 | 1,887 | 7,872 |
| Spotřeba pesticidů | kg ha-1 | kg.ha-1 | kg.ha-1 | kg.ha-1 | kg.ha-1 | kg. ha-1 | kg.ha-1 |
| Spotřeba na hektar | 1.53 | 0.82 | 0.99 | 1.18 | 0.94 | 3.77 | 0.53 |
Podle dat uvedených v práci Neumeister, Šarapatka (eds.) (2003) byla v Německu publikována zpráva o pesticidech v podzemních zdrojích vod v roce 1997 a jednotlivé spolkové země doplnily tyto údaje o aktuální šetření (Dolní Sasko (1997-1998), Sasko-Anhaltsko (1997-1999), Sasko (1997-1999), Šlesvicko-Holštýnsko (1997-1999), Berlín (1997-2001), Brémy (1999), Severní Porýní-Vestfálsko (1997-2001), Hamburk (1998, 1999), Bavorsko (2000). Pracovní skupiny sledují i pesticidy v povrchových vodách (např. povodí Rýna, Labe). Jsou zveřejněny i seznamy 87 pesticidů detekovaných v potravinách a ve vodním prostředí v Německu. Jedná se o pesticidní látky, které jsou registrovány i v České republice. Průzkum reziduí pesticidů ve zdrojích pitné vody v České republice provádí Státní zdravotní ústav, monitoring je omezený počtem sledovaných látek a délkou trvání. Ve většině zemí je na rozdíl od zpráv o zatížení vod živinami mnohem méně údajů o pesticidech, a to vzhledem ke spektru používaných látek a nákladnosti monitoringu. V budoucnu si sledování těchto látek ve vodním prostředí zaslouží zvýšenou pozornost z důvodu v literatuře popsaných vlivů na vodní ekosystémy a zdraví populace.
