PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ - ZÁVĚRY PREZENTACÍ - SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ BIOAKADEMIE 2008
Úvodní plenární zasedání, středa 3.září 2008
Hlavní aktuální otázky rozvoje EZ v EU v letech 2008/2009 z pohledu IFOAM
Francis Blake, předseda britského svazu Soil Association a prezident IFOAM EU
Francis Blake ve svém příspěvku shrnul práci IFOAM EU Group během posledních 3 let, kdy tato skupina tvrdě pracovala na novém evropském nařízení (dělali analýzy, publicitu, konzultovali s ekologickým sektorem v členských zemích a přesvědčovali pověřené úřady o nutných úpravách a změnách).
Celý proces má 4 etapy: Nové nařízení 834/2007 bylo přijato v červenci 2008 (etapa1) a prováděcí předpisy byly přijaty v červnu 2008 (etapa 2), prováděcí předpisy nově budou zahrnovat: akvakulturu, mořské řasy, kvasnice a víno (etapa 3 – ještě nedokončeno) a nutné bude ještě dotáhnout nedokončené oblasti – drůbež, nové zhodnocení vstupů a zpracování (etapa 4).
Uvedení do praxe nového nařízení ještě bude hodně složité, nutné sjednotit interpretace.
IFOAM EU Group bude pracovat na souhrnném dokumentu o novém nařízení, který by měl sloužit jako „průvodce“, bude snad hotov do Biofachu 2009.
Mimo nařízení je další novinkou založení výzkumné platformy, na které spolupracují s ISOFAR.
Potraviny, ekologie a etika: trendy ve výzkumu a vize pro ekologické zemědělství
Urs Niggli, ředitel Výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství FiBL, Švýcarsko
Urs Niggli představil nově vypracovaný dokument – agendu pro technologickou platformu (TP) EZ
„Vize pro výzkum ekologického zemědělství a biopotravin do roku 2025“. Objasnil, že v Evropě existuje řada technologických platforem, který mají významný vliv na evropský výzkum (řada z nich je orientovaná na biotechnologii), žádná však nezahrnovala ekologické zemědělství. Jde o společná konsorcia, která zahrnují vědecké ústavy, průmysl, úřady, nevládní organizace atd. Mají obrovský vliv na formování témat v 7. rámcovém programu pro vědu a výzkum. První platforma byla založena v roce 2002, nyní jich v EU existuje již 29. Žádná platforma však nezahrnuje zemědělství jako komplex ekologických a socioekonomických systémů, proto se zástupci IFOAM EU Group a ISOFAR rozhodli založit vlastní TP pro EZ.
Vize Urse Niggliho: ekologické zemědělství a produkce potravin budou určovat směr a usnadní diskuzi o udržitelnosti.
ISOFAR - platforma pro výzkum ekologického zemědělství
Daniel Neuhoff, ISOFAR - Mezinárodní společnost pro výzkum ekologického zemědělství, Německo
Daniel Neuhoff představil organizaci ISOFAR, která byla založena 20. června 2003 v Berlíně.
Hlavním cílem je: propagovat, podnítit a podpořit výzkum ve všech oblastech EZ, podporou globální spolupráce ve vědě, vývoji metodik, výuce a výměně znalostí, podpora vědců, publikační činnost, organizace vědeckých konferencí, integrování veřejnosti do výzkumných procesů
Nejvýznamnější letošní aktivitou byla druhá vědecká konference ISOFAR v rámci IFOAM Organic World Congress, s názvem ‘Cultivating the future based on science’, v Modeně v Itálii, 18. -20. června 2008.
Ranní sekce, čtvrtek 4. září 2008
"Příčiny stagnace produkce biopotravin v CR"- představení výstupu projektu
Spolku poradců v ekologickém zemědělství EPOS, Roman Rozsypal
Podle Romana Rozsypala tvoří podíl biopotravin z dovozu na maloobchodním obratu 65 % a nárůst spotřeby je kryt z cca 80 % dovozem. Za příčiny stagnace domácí produkce označil: malou výměru orné půdy, malou výkonnost EZ, roztříštěnou produkci, nezvládnutý marketing, dotace jako jediný nástrojem na ovlivnění struktury půdy, nerealizovaný Akční plán rozvoje EZ . V závěru shrnul, že plošné dotace na EZ ani při výrazné diferenciaci v EAFRD pravděpodobně nepřinesou významnější změnu ve struktuře zemědělské půdy obhospodařované v EZ (zvýšení podílu orné půdy). Považuje to za výraznou slabinu českého ekologického zemědělství, protože na produkci zrnin je závislá produkce nejen chleba, pečiva, těstovin a dalších biopotravin rostlinného původu, ale také na trhu chybějícího drůbežího masa, vajec, vepřového masa a masných výrobků. Podle Romana Rozsypala nelze očekávat, že v nejbližších letech dojde ke zlomu a ekofarmy s chovem masného skotu obnoví nebo přejdou na chov dojnic vzhledem k tomu, že takový krok vyžaduje masivní investice do ustájení, dojení a mléčnice a zejména znamená problémy se zaměstnanci (ošetřování zvířat a dojení) a zvýšení pracovních nákladů (mzdy a povinné pojištění).
"Rozvoj ekologického zemědělství na Ukrajině" –
Eugene Milovanov
Eugene Milovanov představil základní strukturu ekologického zemědělství na Ukrajině. V současné době tvoří celková výměra ekologicky obhospodařované půdy na Ukrajině 280 872 ha a v roce 2006 bylo registrováno 80 ekofarem. V roce 2007 byl přijatý Národní program pro rozvoj zemědělství, který zmiňuje cíl 10% podílu EZ na celkové produkci. Letos poprvé se konala Mezinárodní konference v Kyjevě věnovaná rozvoji sektoru EZ.
Závěrečné plenární zasedání, čtvrtek 4. září 2008
Nefinanční podpora pro ekologické zemědělství – rozvoj ekologického sektoru v Rakousku
Bettina Brandtner - Lebensministerium, ministerstvo zemědělství a životního prostředí, Rakousko
Bettina Brandtner představila základní data o peněžní podpoře ekologických zemědělců v Rakousku. V roce 2008 ministerstvo poskytuje platby v EZ na: 151.087 ha orné půdy, 219.065 ha TTP, 1.528 ha sadů, 2.170 ha zeleniny. Zdůraznila že jsou nutné jak peněžní, tak nepeněžní podpory. Za nepeněžní podporu s pokládá podpora, která není závislá na peněžním plnění (přímé platby). Nepeněžní podpora způsobuje, že veřejné mínění se ovlivňuje určitým směrem (public relations), reprezentuje poltickou podporu, tiskové zprávy vydávané ministerstvem, web, kampaně, právní ukotvení, povzbuzení zájmu spotřebitelů. Typickým konzumentem biopotravin v Rakousku jsou: sportovci, penzisti, rodiny s dětmi a ženy v domácnosti. Prodej biopotravin: asi 64% přes řetězce, 16% přes specializované obchody, 5% přes kuchyně kantýny, hotely (veřejné stravování), 8% prodej ze dvora, trh; 7% export
Ekologické polnohospodárstvo SR – skúsenosti a smerovania
Rudolf Trebatický, reditel Odboru environmentálních cinností, Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenská republika
Rudolf Trebatický představila základní data o EZ na Slovensku: K 31.7.2008 je na Slovensku registrváno: 360 farem na výměře 140 081 ha, 54 ekologických výrobců biopotravin, 8 registrovaných podniků na volný sběr z přírody, 12 výrobců bioosiv, 9 výrobců biokrmiv, 25 obchodníků s biopordukty, 5 dovozců z třetích zemí. Celková výměra ekologicky obhospodařované půdy je 7. 37%
Zkušenosti s EZ na Slovensku jsou jednak pozitivní (stabilizace systému hospodaření -legislativní, kontrolní, dotační; pracování biopotravin; rozvoj trhu; nárůst prodejních míst, zvýšení nabídky bioproduktů), ale i negativní ( i přes zlepšení, stále nízká finalizace bioproduktů; malá informovanost a povědomí; kritika ze strany farmářů – přísná legislativa pro prodej ze dvora a kontrola Cross Compliance). Chtěli by dosáhnout výměry 10% , prioritně v oblastech ochrany vodních zdrojů, nutné zlepšení propagace a podpory výzkumu.
Trendy a perspektívy spracovania biopotravín na Slovensku
Andrea Jurčáková - Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky
Cíl: zabezpečit výživu obyvatelstav přes produkci bezpečnýcha a kvalitních potravin, v současnosti na Slovesnku registrvaných 52 výrobců biopotravin, od roku 2006 nárůst o 57,6%
Výzkuma vývoj: Centrum excelentnosti potravinářskeho výzkumu - 13 vědeckých, výzkumných, kontrolnícha soukromých institucí – v jednání je Biocentrum Modra
Nutná je aplikace poznatků do potravinářské praxe. Sortiment zaznamenal nárůst
Bio: místní, regionální nebo globální – nebo je to úplne jedno?
Bernward Geier, Colabora - let's work together, Nemecko
Bernward Geier se ve svém příspěvku zamýšlel kam směřuje bio sektor. Zdůraznil, že je nutné neslevit z ekologických principů. V bio sektoru se objevují velcí hráči – nadnárodní koncerny typu Nestlé ( existuje 10 nadnárodních koncernů v potravinářství a 9 z nich je aktivních v Bio), většina spotřebitelů však netuší, že nákupem podporuje koncern. Významnou roli hrají řetězce (např. v Aldi se prodá největší počet biobrambor) Nutná je renesance trhů ve městě, přímého prodeje, je nutné spolupracovat se „slowfood systémy“. BIO- FAIR TRADE – nutné vtáhnout do rozvoje ekologického zemědělství rozvojové země. Cenové rozdíly jsou v rozvojových státech extrémní (v Číně je BIO o 400% dražší, přesto je zde hodně bioobchodů), nutná je osvěta, že profitabilita je ve zpracování, prodeji než pouze v prvovýrobě. Dobrým příkladem je Egypt – 80% procent čaje v kvalitě Bio se dnes spotřebuje na domácím trhu a pouze 20% se exportuje (dříve tomu bylo naopak). Nutné je malým producentům vytvořit dobré podmínky. I my musím jednat globálně! Místně, regionálně a globálně!
Diskuze po prvním bloku přednášek:
Dotaz na Bettinu Brandtner: je možné v národních kampaních spolufinancovaných z EZ propagovat národní značky Bio, svazu, národní produkce?
Odpověď: Ano, my jsem v Rakousku propagovali národní značku a odkazovali jsme se na vyšší standardy, které jsou za tímto logem obsaženy.
Dotaz na Bernwarda Geiera: Co si myslíte o dotacích ve vyspělých státech, které prakticky znemožňují rozvojovým státům vstoupit na trh? Nebylo by fair zrušit tyto dotace vzhledem k těmto zemím?
Odpověď: V zásadě jsou dotace dobré pouze pro podporu inovací. Porovnáte-li například produkci bavlny v Kalifornii a v Afrických státech, pak jsou dotace maximálně škodlivé.
Dotaz na Bernwarda Geiera: jak uživit svět ekologickou produkcí?
Odpověď: V této diskuzi se vždy mluví o množství. Nejde o vyrobené množství, ale o to ,a by se lidé dokázali a mohli živit sami, obzvlášť v rozvojových zemích. A zde ekologické zemědělství může pomoci, protože není tolik závislé na vstupech.
Nové priority pro Akční plán rozvoje ekologického zemědělství CR
Jiří Urban, náměstek ministra, Ministerstvo zemědělství, Česká republika
Jiří Urban shrnul, že podle posledních statistik je možné zaznamenat některé pozitivní trendy v rozvoji EZ v ČR. Například nejvíce narostl počet středních podniků mezi 10-50 ha a také malých podniků do 5 ha. Nemůžeme se však nechat ukolébat lepšícími se statistikami. Stále zůstává mnoho oblastí k řešení. Nejvážnějším problémem, který dnes vidí, je nedostatek odborných struktur v EZ.
Chybí struktura ve výzkumu, poradenství a odbytu. Chybí dobrá argumentace směrem ke státnímu sektoru. V zahraničí mají dobrou zkušenost se založením tzv. kompetenčních center pro ekologické zemědělství. U nás například ve státních výzkumných ústavech je výzkum pro ekologické zemědělství velmi v pozadí. Proto je už dnes nutné pracovat na novém akčním plánu po roce 2010 pro EZ. Jiří Urban chce vytvořit pracovní skupinu jmenovanou přímo ministrem, která udělá analýzu situace a připraví nový akční plán, který by měl být za 2 roky hotový.
GMO – neuvěřitelný příběh o Davidu (zemědělec Percy) a Goliášovi (Monsanto)
Percy Schmeiser, Percy a jeho manželka Louise Schmeiserovi jsou aktuálními nositeli alternativní Nobelovy ceny, Kanada
Schmeiserovi se celý život zabývali šlechtěním vlastních osiv pro oblast, kde hospodaří (vlastní odrůdy řepky). Paní Schneiderová pracovala ve výzkumu osiv. V roce 1996 byly v Kanadě povoleny první GM plodiny (kukuřice, řepka, sója). V roce 1998 je napadla soudně firma Monsanto, že neoprávněně používají jejich osivo řepky. Pole Schmeiserových byla GM řepkou kontaminována a Monsanto si dělalo nároky na to, že nyní vlastní jejich osivo. Šlo o nebezpečný precedens, který se táhl v soudních sporech po 7 let až se dostal k Nejvyššímu soudu. Po 10 letech se došlo nakonec k mimosoudnímu vyrovnání a zaplacení vyčištění pole v březnu 2008 (celkem tedy 10 let soudních tahanic, které je stálo 400 tisíc dolarů na poplatcích).
V Kanadě již existují 2 plodiny,které nemohou být pěstovány v BIO kvalitě (řepka, sója). Neexistuje keexistence, došlo k poškození obchodních aktivit mnoha farmářů a to i chovatelů včel. V Kanadě neexistuje produkce biomedu, z důvodu kontaminace pylu GM plodinami. Mimo to Monsanto provozuje vlastní policii, která hlídá zda farmáři nepěstují GM plodiny bez licence, zasévají tak nedůvěru mezi zemědělce, podporují udávání navzájem.
Evropští ekozemědělci mezi vyvíjejícím se trhem a bruselskou agrární politikou v roce 2008
Thomas Dosch, předseda německého svazu ekozemědělců Bioland, Německo
Svůj příspěvek Thomas Dosh zahájil úvahou kam směřujeme s Bio produkcí, opět zazněla nutnost přiblížit se znovu principům EZ. „ Musíme se zamýšlet nad tím, co dělat, abychom byli solidární a nepřežívali na úkor druhých“. Připomenul, že ve slově „agriculture“ je obsažena agrární kultura, nejde o průmyslovou výrobu potravin. Dříve byla diskuze Bio versus konvenční potravin, dnes se diskuze přesouvá do roviny Bio regionální a Bio globální (potraviny převážené na velké vzdálenosti). Jsou patrné 2 strategie – jedna počítá co je levnější a zahrnuje globální nákup surovin, druhá strategie je zaměřená na regionální výrobky. Je nutné si uvědomit, že koncová cena většiny bioproduktů je určována velkými obchodními firmami, to však není nutné pokud se dodavatelský řetězec zkrátí. Thomas Dosh se ptal „Chceme jen plnit regály řetězců?“ Úspěch našich bioproduktů nemůžeme nechat jen na trhu – soutěž s konvenčními produkty není rovná, protože jsou produkovány na úkor životního prostředí, proto jsou levné. Na evropské úrovni je nutné být aktivní – máme dokončené nové nařízení, to je však pouze jeden ze stavebních kamenů. Aktuální otázkou je kontrola CAP, 2. pilíř má být zkrácen o 20%, což bude pravděpodobně znamenat méně peněz pro EZ. Přímé platby budou redukovány, je nutné aby ekologické zemědělství bylo v budoucnu honorováno za veřejné služby jako je ochrana kvality vodních zdrojů, biodiverzita…atd. Co nás tedy čeká: musíme diferencovat trh, posilovat výzkum, musíme se více sdružovat! V Bruselu je v současné době více lobbistů než samotných evropských úřadníků! Musíme umět prosazovat a zastupovat tam naše zájmy.
Home
HistorieSborníkExkurze Fotogalerie
Vědecká konference Konference pro praxi
© 2008
UP Olomouc, PRO-BIO, Česká republika