Na Vysočině přibývají zpracovatelé biopotravin

Na Vysočině loni přibylo 50 ekofarem a na začátku tohoto roku bylo v kraji 113 šetrně hospodařících zemědělců. Do ekologického zemědělství patřilo přes 4000 hektarů, dalších 2860 hektarů půdy bylo na zařazení do tohoto systému připravováno.

Na Vysočině se v biokvalitě vyrábí mouka, pečivo, mléčné produkty i nápoje. Nechybí ani jatka a provozy na zpracování ovoce a zeleniny. "Odbyt máme, ale někdy je problém domluvit se na ceně," řekl Tomáš Křišťan z ekofarmy v Milotičkách na Pelhřimovsku.

Šetrně hospodařící farmáři mají vyšší výrobní náklady, než jsou v tradičním zemědělství. Protože nepoužívají chemické postřiky a průmyslová hnojiva, nemohou mít tak velké hektarové výnosy. "To potřebujeme kompenzovat vyšší prodejní cenou," vysvětlil Křišťan. Farma se věnuje chovu ovcí, produkuje také brambory a obilí.

Mezi výrobce biopotravin na Vysočině patří některé farmy a malé podniky. Bioprodukcí se ale z části zabývají i zpracovatelské giganty, jako je masokombinát Kostelecké uzeniny nebo obchodní řetězec Interspar. Biopotraviny zařadily do výrobního programu i podniky Amylon Havlíčkův Brod, Drůbež Vysočina Moravské Budějovice a Agro Měřín. Svou mlékárnu má kozí farma Dvůr Ratibořice. Ekofarma v Sasově na Jihlavsku je známá biouherákem, teď dodává do obchodů i výrobky z brambor.

Biomlýn Březník na Třebíčsku se zpracováním šetrně pěstovaného obilí zabývá dva roky. "Poptávka roste, ale pomaleji, než bychom chtěli," podotkl jednatel společnosti Oldřich Denemarek. Mezi mlýny podle něj v tomto oboru zatím není moc velká konkurence, obilí z ekofarem zpracovává jen několik málo provozů.