V Pardubickém kraji loni přibyla čtvrtina ekozemědělců

Pardubice, 19.7.2009 (ČTK) - Počet ekologicky hospodařících zemědělců v Pardubickém kraji se vloni zvýšil zhruba o čtvrtinu. Podle statistik ministerstva zemědělství v regionu na konci loňského roku hospodařilo podle zásad šetrných k přírodě i konzumentům potravin 59 farmářů a zemědělských podniků. Výměra ekologicky obdělávané půdy se meziročně zvýšila o 23 procent na 4347 hektarů.

Ekologické zemědělství je v době hospodářské krize stabilnější, na většině obdělávané plochy však roste jen tráva, řekl ČTK Milan Berka, ředitel společnosti KEZ Chrudim, která zajišťuje odbornou a nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství a v Pardubickém kraji kontroluje většinu zemědělců.

V Česku se podle Berky obhospodařuje ekologicky kolem deseti procent obdělávané půdy, čímž se země řadí na špičku mezi státy Evropské unie. "Motivační stimuly jsou dva. V první řadě finanční, který se vyplatí zvláště těm, kteří mají trvalé travní porosty. Ti požadavky dotací naplňují, aniž by do systému byli zařazeni, takže proč by tuto možnost nevyužili," uvedl Berka.

Podle registru ministerstva zemědělství rostla vloni v Pardubickém kraji tráva na 3602 hektarech ekologicky obdělávaných pozemků, což představuje 83 procent z celkové výměry ekologického zemědělství. Přiměřený efekt však pro spotřebitele dotace do travních porostů nemají, neboť zájem o hovězí či skopové biomaso není v Česku vysoký. Berka ale upozornil, že ekologicky udržované louky a pastviny jsou přínosem pro půdu a českou krajinu, většinou se nacházejí v horských a podhorských oblastech.

Za významné považuje také vyšší ceny produktů ekologického zemědělství, které jsou zároveň odolnější proti cenovému poklesu, k jakému dochází u konvenčního zemědělství. Prohřešky proti zásadám ekologického hospodaření zjišťuje společnost KEZ Chrudim jen výjimečně.

Podle statistik se v Pardubickém kraji vůbec ekologicky nepěstuje zelenina a byliny, sady bez hnojiv a postřiků zaujímají jen 8,4 hektaru. Zbytek vedle trvalých travních porostů připadá na takzvané ostatní plochy, kde může růst například obilí či brambory.

Krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Václav Kroutil (ČSSD) považuje chování ekozemědělců za logické. "Samozřejmě že hledají nejvýhodnější podmínky. Něco málo se z produkce tohoto zemědělství na pulty dostane ve formě hovězího masa, maličko skopového nebo kozích sýrů. V regionu je toho ale zatím málo, zvažujeme jak tuto situaci ovlivnit," řekl ČTK kroutil.

Zdroj: Ekolist.cz