Plocha polí s GM kukuřicí letos poprvé od roku 2005 klesla

PRAHA (ČTK) - Plocha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí v letošním roce poprvé od roku 2005, kdy bylo pěstování této plodiny v Česku povoleno, klesla. Zatímco loni zemědělci takzvanou Bt kukuřicí oseli 8380 hektarů polí, tak letos jejich výměra klesla na 6480 hektarů. Počet tuzemských pěstitelů Bt kuřice se v letošním roce snížil z loňských 171 na 125. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

"Hlavním důvodem poklesu je problematický odbyt pro tento typ kukuřice, kterou je nutno oddělovat od klasické produkce kukuřice a označovat jako geneticky modifikovaný organismus," uvedl Vorlíček. Zmenšení ploch Bt kukuřice podle něj také může souviset s celkovým poklesem ploch kukuřice na zrno v letošním roce, které se podle údajů Českého statistického úřadu snížily na zhruba 92 000 hektarů z loňských 108 000 hektarů.

Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupující ekologické organizace, které se obávají zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Podle zastánců GMO plodin jejich pěstování naopak snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu či snižuje výjezdy zemědělské techniky.

Podle Vorlíčka přetrvávají v ČR problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice. V případě prodeje mimo podnik totiž odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici, neboť Bt kukuřici je nutné označovat a tím i oddělovat od ostatní produkce. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické a pěstitelé se v době hospodářské recese více než kdy jindy snaží šetřit na vstupech.

Na druhou stranu jsou výnosy Bt kukuřice o zhruba deset procent vyšší než u klasických odrůd. "Pěstování Bt kukuřice je nyní vítanou technologií především pro pěstitele s živočišnou základnou, kteří mohou produkt zpracovat v rámci vlastního podniku. S ohledem na doposud dosažené příznivé výsledky této technologie v praxi nepovažuje MZe pokles ploch Bt kukuřice za pozitivní vývoj," podotkl Vorlíček.

Rozloha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí přitom ještě loni meziročně vzrostla o více než 3000 hektarů a byla přibližně třicetkrát větší než v roce 2005, kdy bylo pěstování Bt kukuřice povoleno. O 40 se loni meziročně zvýšil také počet pěstitelů plodiny.

Celosvětově se GM plodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají do budoucna další výrazný nárůst jejich podílu. GMO původu je například 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.

Evropská unie však pod tlakem ekologických organizací zůstává k pěstování GMO plodin skeptická a v jejich pěstování zaostává za ostatním světem. Na celkových osetých plochách v EU se pěstování GMO podílí pouze 0,1 procenta. Unijní předpisy v současnosti povolují z GMO plodin pěstovat právě pouze geneticky modifikovanou kukuřici, a to za velice přísných podmínek. Vývoj ploch a počtu pěstitelů Bt kukuřice v ČR od roku 2005:

Zdroj: MZe ČR, Ekolist.cz